!Varování!
Udržování kontaktů s nehmotnou sférou je zdánlivě atraktivní činnost, která fascinuje zvláště lidi hledající senzaci, silné dojmy a kteří si vůbec neuvědomují závažnost tohoto jevu. „Vyvolávání duchů" je pro ně skvělá společenská zábava. První nevinné experimenty se nejčastěji uskutečňují v kruhu kamarádů, na letních táborech, na prázdninách, na studentských kolejích nebo v rámci společenských setkání. Pikantnosti tomu dodává skutečnost, že medijní jevy mají stále chuť zakázaného ovoce, což účastníky o to více motivuje. Nevědí však, že vstupem do nehmotné sféry se ocitají v nebezpečí. Je dobře, když se taková „seance" nepodaří a končí pouze zklamáním. Ne vždycky však mají jeho organizátoři takové štěstí.
Nejmenším postižením je psychický šok, který může vyvolat i pohled na pracující médium či jakýkoliv medijní jev. Pohybující se předměty, dotyky neviditelných rukou, hlasy a zvuky mohou způsobit domáckému experimentátorovi silnou neurózu. Někdy ji také vyvolává pohled na přirozené médium, které, zneužívané bavícími se nižšími duchy, můžeme mít třesavku, začne křičet a mluvit jiným hlasem, nevhodně se chovat a v drastických případech dokonce napadnout přítomné nebo zmrzačit samo sebe. Příčinou takového jevu je skutečnost, že se manifestují bytosti, které mají podobné záliby a úmysly jako organizátoři setkání. Podle zásady „vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá" se k zábavě přidávají bytosti orientující se výhradně na legraci, které vidí mezi rozdováděnou společností dokonalé kumpány, využívají jejich naivity, podle nálady a medijních schopností účastníků tropí čertoviny - někdy velmi složité, po léta nepoužívané. Často tento druh zábavy doprovází alkohol, drogy a cigarety, které ještě oslabují organismus, a tak otevírají potencionálnímu nepříteli zadní vrátka.
Ježto neznají metody medijní práce, zásady bezpečnosti a kontroly experimentů, hrají si bezstarostní vyhledávači dobrodružství s ohněm, jehož důsledky si ani nedovedou představit. Bohužel v mnoha případech přichází reflexe opožděně a s následky zábavy si s obtížemi musí poradit odborníci. To, co měla mělo být legračním rozptýlením, zanechává stopy na psychice na celý život. V případě podobných akcí jsou duchové-opatrovníci nejčastěji bezmocní, neboť nemohou zasahovat do vůle člověka. Pokud chce člověk něco udělat, udělá to, ale je-li natolik slabý, že to nedokáže ukončit dříve, než je pozdě, zábavu ukončí jev populárně označovaný jako posedlost.
